Začalo to docela nevinně, když jsem si přečetla jeden z článků, kde Ivanka popisovala, že mají doma pod stolem imaginární pejsky svých dvou dcer a co všechno si ty dvě představují. Hrozně mě to pobavilo, trochu jsem se pousmála a všichni chtěli vědět, co mě tak rozesmálo. Od Té doby utekl měsíc a všechno se od tohoto momentu změnilo. Děti si na internetu vyhlídly psí holčičku, pojmenovaly jí Žanetka. Nejprve si stáhli její fotku jako tapetu do počítače i na telefon a neustále o ní mluvili. Pak jsme objevili toto její video
http://www.youtube.com/watch?v=8BiNz-t1Dq0
a to už jsme neodolali a Žanetku si koupili.
Nechápu, jak se nám podařilo ukecat tatínka, neboť ten pravil: "Psa jen přes mou mrtvolu. ... Buď pes nebo já!" Od středy je to náš miláček. Manžel jí dvakrát denně váží a zrovna včera se hrozně zlobil, když zhubla 30 gr.
Žanetka nám celý svět přetočila a já bych si přála alespoň jednu noc spát celou. Přesto jsem moc šťastná, že ji máme, přestože následující měsíc toho moc neušiji.
PS: Ivanko, doufám, že příště napíšeš něco vtipného třeba o opičkách. Pokud ano, bude Tvůj časopis do 18 let nepřístupný, alespoň v naší rodině. :-)
Vítám Vás na mém bloggu. Najdete zde především kabelky, ale i jiné patchworkové drobnůstky.
sobota 11. května 2013
neděle 21. dubna 2013
Hippies
Konečně se oteplilo. Pryč se vším zimním, včetně tašek. :-) Toto je má vytoužení látka. Je opravdu trochu bláznivá, ale já si nemůžu pomoc, musela jsem ji mít. Ten střih je perfektní, ještě se chystám šít kočičkovou pro dceru a mamce trošku víc "nóbl" na rameno. Přeji Vám nejen slunečný víkend, milé švadlenky.
středa 10. dubna 2013
V jednoduchosti je krása - nešicí blog
Včera mi přišel balíček nádherných látek, který jsem si koupila se záměrem ušít nějakou sportovní, jarní tašku. Shodou okolností jsem se koukala na stránky MODY a objevila jsem tento nádherný a jednoduchý quilt.

Nedalo mi a musím křičet do světa: To prošití je úžasné a ten nápad je k nezaplacení. Kdybych byla chobotnice nebo měla více času a peněz, hned bych se na něj vrhla. No, možná někdy o prázdninách...
Hezký (snad už jarní) den.

Nedalo mi a musím křičet do světa: To prošití je úžasné a ten nápad je k nezaplacení. Kdybych byla chobotnice nebo měla více času a peněz, hned bych se na něj vrhla. No, možná někdy o prázdninách...
Hezký (snad už jarní) den.
neděle 7. dubna 2013
Když máš náladu pod psa...
Tenhle organizér je pro kolegyni z práce. Protože má doma dva pejsky, je tématicky zaměřený. Organizér obsahuje dvě velké kapsy a jednu na zip (třeba na peníze) a dvě přihrádky na tužky. Ještě jsem přidala vyšitý obrázek a motto pro zlepšení nálady. Je to vlastně první organizér, který jsem zatím ušila. Tak doufám, že ji potěší.
Uhodnete, jaké rasy je její zlatíčko?
Uhodnete, jaké rasy je její zlatíčko?
pondělí 1. dubna 2013
Kapsář či taška podle Lynette
Tak jsem dneska v noci ušila ještě jeden rychlo dárek pro Klárku. No, Lynette ze mě nikdy nebude, to je marné. Ale snad se ta taštička bude líbit. Má dvě kapsy, na sluneční brýle, peníze a ještě jednou velkou uvnitř. Je to vlastně taková velká kapsa. Pokud se Klárce nebude líbit, může jí sestřenka použít jako mega chňapku do kuchyně. :-DDD.
Krásné Velikonoce.
Krásné Velikonoce.
čtvrtek 28. března 2013
Když se zamiluje kůň...
Do patnácti let jsem vyrůstala bez sourozence a bylo mi to, popravdě řečeno, líto. Naštěstí jsem měla stejně starého bratrance, se kterým jsem se vídala opravdu často. Dokonce jsem měla to štěstí, že jsem s ním od šestého ročníku chodila do jedné třídy. Seděli jsme spolu v lavici. Proto mi přirostl k srdci stejně jako jeho tři dcery. Ta prostřední, Klárka, v pondělí oslaví už šesté narozeniny. A protože miluje koníčky, dárek je tématický. Snad se jí bude líbit.
Před rokem jsem už jeden podobný, taky pro Klárku, ale dceru kamaráda, šila. Zaštrachala jsem v albu a našla fotku. Tak schválně: Který je hezčí?
Před rokem jsem už jeden podobný, taky pro Klárku, ale dceru kamaráda, šila. Zaštrachala jsem v albu a našla fotku. Tak schválně: Který je hezčí?
středa 27. března 2013
Ema naopak
Když byla dcera malá (1 -2 roky), dělala všechno naopak. Řekla jsem ji, nesahej na světýlko. Ona ho shodila. Nešlapej do kaluže. Cákla tak, že mě postříkala. Když jsem ji plácla na zadeček, urazila se a nebavila se se mnou. Někdy zase křičela přes celý obchod a dělala mi ostudu. Popravdě jsem z toho byla hodně nešťastná. Všichni okolo mi to vyčítali. Každý z nich by to zvládl lépe. Komu se nenarodí živé a dominantní dítě, ten to nikdy nepochopí. (Nikdy by mě nenapadlo, že z ní vyroste plachá a nesmělá slečna.) Nakonec jsem vymyslela pohádku a hru o Emě naopak. Kterou jsme hráli tak dlouho, až jí ty naschvály omrzely.
Když jsem uviděla tento Belletčin střih, zavzpomínala jsem na ty dávné časy, kdy jsem si připadala tak bezmocná a unavená. Teď bych se do té doby hrozně ráda vrátila a vše řešila s nadhledem, který si většina učitelů časem vytvoří.
Přeji Vám všem krásné Velikonoce. Užijte si každou chviličku se svou ratolestí, protože čas hrozně rychle letí a nic už nejde vrátit zpět.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)

