Narozeninový

Tento příspěvek je tak trochu chlubící, narozeninový. K letošním narozeninám jsem čekala strusku. :-) Letos potřebujeme postavit plot a příjezd pro auto. Byla jsem však velmi mile překvapena. Splnil se mi sen a mám svůj vlastní šicí koutek. :-DD

Radost nebrala konce. Po velkém uklízení jsem se dala do práce. Protože mám narozeniny dohromady s dcerou, vznikly kabelky dvě. Moje je ta decentnější, kytičková. 

Pokud jste dočetli až sem, přeji Vám ostré jehly a krásné jaro.

Moje nejoblíbenější

Tuto tašku jsem šila před měsícem na koncert Gospelu. Nenafotila jsem jí hned po ušití, protože jsem jí dokončila na poslední chvíli a hned jsem letěla na koncert, pak jsem na nějaké focení úplně zapomněla. 

Stejně neodolám a musím se pochlubit, protože je to zatím moje nejoblíbenější kabelka. Na fotkách je vidět, že je taška používaná, snad jí to neubralo na kráse. 

 :-)

Další softshellová

Zadání znělo: Velká, cestovní taška, jednoduchá a černá. 

Šila jsem ji pro odrostlou dceru mé "šéfové", která se jmenuje Barča. Je to obr. Má 50*45 cm. Moc jsem se bála, že se nebude líbit, ale bylo to zbytečné. 

Když ji viděla mamka, objednala hromadu softshellu a já teď budu šít tašky celé rodině (a to já ráda). :-)

Softshellová

Kdysi dávno jsem Míšovi na kalhoty objednala softshellovou látku. Čas hrozně rychle běží a chlapec nám povyrostl. Dneska by z toho byly jen kraťasky. Co teď s ní?

Taky jsem potřebovala nějakou nepromokavou tašku k venčení Žanetky a vlastně i do práce. Dlouho jsem přemýšlela nad tím, proč nikde nejsou tašky ze shoftshellu. Alespoň já jsem je ještě nikde neviděla. Pokud to někdo ví, budu moc ráda, když mi to prozradí.

Taky jsem dumala nad tím, jakou podobu jí dopřát. Nakonec to ovlivnila Bellet a Lenka. Ještě, že mám "virtuální" kamarádky. :-)

Dneska jsem si ji vzala do práce a kolegyně jí chce taky. Tak to nebyl asi zase tak hloupý nápad.  :-)

Prázdninové zahálení

Po delší odmlce zdravím všechny švadlenky. Prázdniny byly krásné, ale krátké. Užila jsem si je na chatě bez internetu a stroje. Za to jsme o sto šest dováděli s Žanetkou, co to jen šlo. :-)

Návrat domů nebyl moc radostný. Hned první den se mi pokazil notebook a Žanetka se začala podivně hrbit. Časem jsme zjistili smutnou diagnózu - luxace pately. Bude muset jít na operaci obou kolen. :-(

A tak teď "depku" zaháním šitím.

Dcera si přála pytlík na úbor:

Taška k narozeninám pro tchyni.

 Pytlíček na pexeso pro Marušku:

Obal na knihu pro velkou čtenářku Kačenku:

A ta je pro mě, náplast na bolest:

Hezký podzim a ostré jehly Vám všem. :-)

Mamince aneb Když slova nestačí...

Maminku máme jen jednu. Ta moje je nad zlato. Je to můj přístav, do kterého se můžu kdykoliv vracet. Protože neumím říct slovy, jak moc ji mám ráda, tak jsem to ušila. Snad se jí bude líbit.

PS: Můj malý pomocníček hodnotí výsledek a stále mi leze do záběru. :-)

Hippies

Konečně se oteplilo. Pryč se vším zimním, včetně tašek. :-) Toto je má vytoužení látka. Je opravdu trochu bláznivá, ale já si nemůžu pomoc, musela jsem ji mít. Ten střih je perfektní, ještě se chystám šít kočičkovou pro dceru a mamce trošku víc "nóbl" na rameno. Přeji Vám nejen slunečný víkend, milé švadlenky.

Kapsář či taška podle Lynette

Tak jsem dneska v noci ušila ještě jeden rychlo dárek pro Klárku. No, Lynette ze mě nikdy nebude, to je marné. Ale snad se ta taštička bude líbit. Má dvě kapsy, na sluneční brýle, peníze a ještě jednou velkou uvnitř. Je to vlastně taková velká kapsa. Pokud se Klárce nebude líbit, může jí sestřenka použít jako mega chňapku do kuchyně. :-DDD.
Krásné Velikonoce.

Ema naopak

Když byla dcera malá (1 -2 roky), dělala všechno naopak. Řekla jsem ji, nesahej na světýlko. Ona ho shodila. Nešlapej do kaluže. Cákla tak, že mě postříkala. Když jsem ji plácla na zadeček, urazila se a nebavila se se mnou. Někdy zase křičela přes celý obchod a dělala mi ostudu. Popravdě jsem z toho byla hodně nešťastná. Všichni okolo mi to vyčítali. Každý z nich by to zvládl lépe. Komu se nenarodí živé a dominantní dítě, ten to nikdy nepochopí. (Nikdy by mě nenapadlo, že z ní vyroste plachá a nesmělá slečna.) Nakonec  jsem vymyslela pohádku a hru o Emě naopak. Kterou jsme hráli  tak dlouho, až jí ty naschvály omrzely.

Když jsem uviděla tento Belletčin střih, zavzpomínala jsem na ty dávné časy, kdy jsem si připadala tak bezmocná a unavená. Teď bych se do té doby hrozně ráda vrátila a vše řešila s nadhledem, který si většina učitelů časem vytvoří.

Přeji Vám všem krásné Velikonoce. Užijte si každou chviličku se svou ratolestí, protože čas hrozně rychle letí a nic už nejde vrátit zpět.

Dvoukomorová

Když Belletka vyhlásila, že se bude šít dvoukomorová taška, věděla jsem , že to výzva, které se chopím. Tak je dobojováno. Sice má své mouchy, ale zvládla jsem ji. Je pro syna do klavíru na noty. Výšivku si vybral sám. Našel ji u Lenky a prostě ji musel mít.