sobota 30. listopadu 2013

Další softshellová

Zadání znělo: Velká, cestovní taška, jednoduchá a černá. 

Šila jsem ji pro odrostlou dceru mé "šéfové", která se jmenuje Barča. Je to obr. Má 50*45 cm. Moc jsem se bála, že se nebude líbit, ale bylo to zbytečné. 

Když ji viděla mamka, objednala hromadu softshellu a já teď budu šít tašky celé rodině (a to já ráda). :-)


Čas běží a Vánoce se blíží...

... proto jsem ušila pár věciček do našeho obývacího pokoje z kolekce, která mě uchvátila už loni. Asi mi chyběla ta pravá inspirace, protože původně vznikl jen tento polštář.



Letos jsem uviděla u Bellet tuto hvězdičku a hned se na ní vrhla. 




Nakonec jsem sadičku rozšířila o prostírání a Vánoce můžou začít. :-)






Jak jsem šila LOUDAVÉHO PEŠKA

Na tento projekt jsem narazila někdy v únoru. Nadchnul mě natolik, že jsem se ihned přihlásila. 

Pokud nevíte, jak se šije Pešek, mrkněte na tento odkaz.

Na cestu posílala tento bloček, srdce mého quiltu, a tím začalo mé celoroční dobrodružství.


Pešek se vydal na dalekou a dlouho cestu, obíhal šest švadlenek. Příští týden by mi měl dojít celý top deky ve tvaru čtverce asi 140 cm veliký. Už se ho nemůžu dočkat. :-)


Také já jsem nezahálela, každý druhý měsíc jsem došila kousek quiltu a poslala ho další švadlence.

Neskromně se pochlubím tím, co jsem ušila. Moje část je pochopitelně ta krajní. :-)

V druhém kole jsem šila rámeček. Myslím, že ho ta žlutá barva rozzářila.



Tady jsem přidávala Drážďanské talíře. No, vlastně jen půlky. :-)



Ve třetím kole jsem dlouho sháněla batikovanou látku. Nakonec jsem ji sehnala u paní Březinové a bylo rozhodnuto. Přiznám se, tento quilt je můj favorit. Moc se těším na celý top. Je přesně podle mého vkusu. Hned bych si ho nechala.



Ve čtvrtém kole jsem se rozhodla pro Anetky. Tady jsem si vůbec nebyla jistá, jestli se mi podařilo udělat majitelce radost, protože byl určen pro její dceru. Když jsem se na něj po došití podívala, mám pocit, že je spíš pro někoho staršího. Snad se na mě nebude zlobit.



Poslední top byl moc krásný, už když mi došel. Doslova mi vzal dech. Skoro jsem se bála, že ho pokazím. No, není roztomilý?


Teď už mi nezbývá, než jej v pondělí poslat na jeho poslední cestu k majitelce a čekat na ten svůj. Abych byla upřímná, těším se i bojím jako malá holka. Snad mě nezklame. 

Určitě se Vám s ním pochlubím a pošlu odkaz na ostatní deky. A že jich bude. Šilo nás 6 švadlenek v 6 skupinkách, což je dohromady 36 dek. To budou letos krásné Vánoce. :-)