sobota 11. května 2013

Proč nešiji aneb Kdo by jí nemiloval

Začalo to docela nevinně, když jsem si přečetla jeden z článků, kde Ivanka popisovala, že mají doma pod stolem imaginární pejsky svých dvou dcer a co všechno si ty dvě představují. Hrozně mě to pobavilo, trochu jsem se pousmála a všichni chtěli vědět, co mě tak rozesmálo. Od Té doby utekl měsíc a všechno se od tohoto momentu změnilo. Děti si na internetu vyhlídly psí holčičku, pojmenovaly jí Žanetka. Nejprve si stáhli její fotku jako tapetu do počítače i na telefon a neustále o ní mluvili. Pak jsme objevili toto její video 

http://www.youtube.com/watch?v=8BiNz-t1Dq0

a to už jsme neodolali a Žanetku si koupili. 





Nechápu, jak se nám podařilo ukecat tatínka, neboť ten pravil: "Psa jen přes mou mrtvolu. ... Buď pes nebo já!" Od středy je to náš miláček. Manžel jí dvakrát denně váží a zrovna včera se hrozně zlobil, když zhubla 30 gr. 



Žanetka nám celý svět přetočila a já bych si přála alespoň jednu noc spát celou. Přesto jsem moc šťastná, že ji máme, přestože následující měsíc toho moc neušiji.




PS: Ivanko, doufám, že příště napíšeš něco vtipného třeba o opičkách. Pokud ano, bude Tvůj časopis do 18 let nepřístupný, alespoň v naší rodině. :-)